František Mrázek, známý pod uměleckým jménem Fanda Mrázek, se narodil 22. srpna 1903 ve Smíchově. Jeho život byl spojen s uměním v mnoha podobách, přičemž největší popularity dosáhl ve 30. letech 20. století. Ačkoli se vyučil tiskařem a jeho prvním zaměstnáním byla práce v uměleckém závodě Jana Štence, jeho srdce patřilo scéně. Zpočátku působil v různých zábavních podnicích v Praze, než se v raných dvacátých letech 20. století profesionalizoval.
Mrázkovo umělecké působení bylo rozmanité. Byl známý jako herec-komik, ale také jako písničkář, textař, libretista, spisovatel a zpěvák. Jeho doménou byly operetní, kabaretní a estrádní žánry. Vystupoval v bulvárně laděných operetách, muzikálových revue a kabaretních skečích, kde vynikal svou svéráznou, jadrnou lidovou dikcí a přímočarým plebejským humorem. Jeho trvalým působištěm byla Praha, ačkoli krátce působil i v Ostravě.
Během své kariéry Fanda Mrázek ztělesnil mnoho postav i na filmovém plátně, zejména v období své největší slávy před druhou světovou válkou. Většinou ve svých filmech také zpíval. Mezi jeho významné předválečné filmové role patří detektiv Ferdinand Brázda v hudební komedii „Pepina Rejholcová“ z roku 1932 a postava ve veselohře „Strýček z Ameriky“ z roku 1933. Tyto filmy však nebyly kritikou přijaty příliš vřele. Po druhé světové válce se jeho filmové angažmá omezilo na malé a epizodní role. Jeho filmová dráha začala na sklonku éry němého filmu, kdy si v roce 1930 zahrál v dodatečně ozvučeném filmu „Černý plamen“, kde poprvé zazněl jeho zpěv. Jeho poslední filmovou rolí byla postava ve snímku „Pět z milionu“ z roku 1959. Celkově se objevil zhruba v šedesáti filmech a účinkoval také v prvním československém televizním seriálu „Rodina Bláhova“. Jeho filmografie zahrnuje i menší role ve filmech „Dobrý voják Švejk“ a „Poslušně hlásím“.
Fanda Mrázek byl třikrát ženatý. S první manželkou Annou Chramostovou, kterou si vzal v roce 1930, měl syna Františka. Jeho druhou manželkou byla Dagmar „Gréta“ Jechurová, která byla v době svatby o 27 let mladší, a z tohoto manželství se narodil také syn. Jeho třetí manželkou byla tanečnice Eva Damajová. Kromě herectví se Fanda Mrázek věnoval i literární tvorbě, napsal dva romány, „Šťastný člověk“ a „Bída je pes“. V pozůstalosti se dochovaly rukopisy dvou knih vzpomínek, povídek a dalších drobných literárních útvarů, které byly uveřejňovány v tisku. Jeho písničky jako „Bramborové placky“, „Houby“ a „Hledám děvče“ byly vydány na deskách, například na CD „Fando, ty kluku zlatej“ z roku 2005. Napsal také operetní libreta „Brandejští dragouni“ a „Hladový milionář“ a účinkoval v několika rozhlasových hrách, včetně „Podruhé na světě“ a „Polibek Čanity“.
Jeho působení na divadelních a kabaretních scénách bylo rozsáhlé. Vystupoval v legendárním kabaretu Montmartre, v Tylově divadle (1922–1924), Švandově divadle (1924–1925), smíchovské Areně (1925–1934), Malé operetě a kabaretu Modrý velbloud, který od roku 1934 do 1935 vlastnil. Následovalo Karlínské divadlo Varieté (1935–1936) a posléze Tylovo divadlo v Nuslích (později Hudební divadlo v Nuslích), kde působil od roku 1936 do roku 1962. Kromě toho byl častým hostem na zájezdových estrádách. Fanda Mrázek zemřel 13. října 1970 v Praze.
Li Po wikipedie
Honza Holeček
DMX děti
Jan Čarvaš
Šamstr kdo to je?
Jakub Čermák
Oportunista co to je?
Honza Křížek
Harmonikář kdo to je?
František Hacker