Jaroslav Prager, známý také pod příjmeními Práger či Prágr, se narodil 13. dubna 1863 v Žitětíně u Jičína, ačkoli některé zdroje uvádějí datum 15. dubna. Jeho životní pouť skončila 27. března 1902 v Praze-Nové Město, kde podlehl atrofii mozku. Prager byl výraznou osobností s mnoha talenty, působil jako český lékař, ale také jako populární kabaretní umělec, zpěvák a autor písňových textů.
Vystudoval medicínu v Praze a Vídni, kde v červenci 1895 úspěšně složil promoce na české lékařské fakultě. Jeho lékařská praxe, soustředěná na období let 1896 až 1900, se odehrávala v jeho pražské ordinaci na Václavském náměstí. Specializoval se především na gynekologii a léčbu pohybových obtíží. V těchto oblastech uplatňoval moderní metody, jako byla švédská masáž a zdravotní cvičení, čímž pomáhal pacientům s chronickými ženskými chorobami, písařskou křečí, ischiasem či revmatismem. Před otevřením vlastní ordinace působil jako operatér na gynekologické klinice profesora Pawlíka ve Všeobecné nemocnici.
Pragerova umělecká činnost začala již v 80. letech 19. století, kdy vystupoval na rozličných společenských událostech, jako byly studentské, vlastenecké a dobročinné zábavy v Praze i na venkově. Jeho doménou byly komické role, kde exceloval jako humorista a dokonce i jako eskamotér. Byl aktivní v rámci českožidovské komunity, kde se angažoval ve spolku českých akademiků-židů a kroužku českožidovského dorostu, pro které často připravoval programy. Jeho umělecký talent se projevoval také v psaní textů k populárním písním a kupletům, z nichž mnohé zlidověly. Mezi jeho nejznámější díla patří například kuplety „Vždyť jsme jen jednou na světě“, „Božíčku mladost — to je přec radost“ či „Tyhle Češky to jsou děvy“. Spolupracoval s hudebníky jako Karel Pospíšil, který zhudebňoval jeho texty, a na pódiu se objevoval po boku kolegů jako Josef Wanderer, Cyril Kočí, J. Šváb-Malostranský a Hanuš Škrlík.
Jaroslav Prager byl aktivní i ve veřejném životě. Působil ve výborech studentských spolků, organizoval a účastnil se benefičních akcí, plesů, vlastivědných večerů a oslav. Jeho angažovanost se projevovala v podpoře kulturních a vlasteneckých iniciativ, například v podpoře vybudování Žižkova pomníku. V roce 1898 byl zvolen do výboru pražského odboru Národní jednoty českožidovské. Jako režisér se podílel na představení jednoaktovky „Damoklův meč“ na silvestrovské zábavě.
Současníci na Jaroslava Praguera vzpomínali jako na výborného humoristu a nedostižného interpreta svých skladeb, který dokázal pobavit každého a získal si širokou oblibu. Po jeho předčasném odchodu byla uspořádána sbírka na vybudování náhrobku a v listopadu 1902 se konal vzpomínkový benefiční večer. Slavnostní odhalení jeho pomníku proběhlo 24. ledna 1904. Po Vánocích roku 1900 byl přijat do ústavu a pohřben byl na novém židovském hřbitově.
Marco Polo kdo to je?
Jindřich Dolanský
Markéta Pekarová Adamová kdo to je?
Jindřich Vobořil
Antonio Vivaldi kdo to je?
Jaromír Vondra
Baráčník odborný výraz
Jan Sahara Hedl
Julius Zeyer kdo to je?
Jaroslav Jeroným Neduha