Jiří Tichota

Jiří Tichota, narozen 18. dubna 1937 v Točné u Prahy, je významnou osobností české hudební scény, jehož působení zahrnuje role muzikologa, loutnisty, zpěváka, textaře a hudebníka. Jeho umělecká dráha je neodmyslitelně spjata se založením a dlouholetým uměleckým vedením legendární skupiny Spirituál kvintet.

Pochází z muzikantské rodiny, což mu již od mládí poskytlo silné pouto k hudbě. Jeho prapradědečkem byl Antonín Liehmann, který se zapsal do historie jako první učitel hudby pro světoznámého skladatele Antonína Dvořáka. Otcova profese dělníka v chemické továrně v padesátých letech minulého století kontrastovala s uměleckým zázemím rodiny.

Po absolvování jedenáctiletky a složení maturity se Jiří Tichota nejprve vydal na studium chemie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Během této doby se věnoval hře na kytaru v oblasti vážné hudby. Následovala základní vojenská služba. Jeho zájem o hudbu ho však nakonec přivedl ke studiu hudební vědy na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, které úspěšně ukončil v roce 1965. V roce 1968 zde získal doktorát filozofie (PhDr.) za svou rigorózní práci „Intabulace písní a vokálních skladeb v pražských loutnových tabulaturách 17. století“. Mezi lety 1963 a 1986 působil na katedře muzikologie FF UK, kde se věnoval svému výzkumu.

Od roku 1986 se jeho hlavní profesí stalo plnohodnotné působení ve Spirituál kvintetu. Mimo svou profesionální uměleckou činnost se Jiří Tichota věnoval také fotografování motýlů.

Muzikologická a ediční činnost

Jiří Tichota se ve své muzikologické práci zaměřoval především na oblast loutnové hudby. Jeho výzkum zahrnoval kompletní soupis české loutnistické literatury, zpracování dochovaných světských i vokálních písní pro loutnu a vypracování metody pro rekonstrukci loutnových intabulací. Dále se věnoval popisu francouzských loutnových tabulatur a publikoval soubornou vědeckou práci o české loutnové literatuře z období renesance. Přehodnotil také výklad nejstarší dochované instrumentální skladby – zlomku varhanní tabulatury z Českých Budějovic. Významným počinem bylo i zhotovení faksimile pražské loutnové tabulatury od Mikuláše Šmala z Lebensdorfu a shrnutí dvacetiletého úsilí při výzkumu loutnových tabulatur v kritické edici „Kodex Jacobides“, která vyšla v červnu 2020 ve spolupráci s muzikologem a loutnistou Janem Čižmářem.

Jeho publikační činnost v oblasti muzikologie je rozsáhlá a zahrnuje řadu odborných článků a studií v českých i zahraničních periodikách, jako například „Tabulatury pro loutnu a příbuzné nástroje na území ČSSR“, „Deutsche Lieder in prager Lautentabulaturen des beginneneden 17. Jahrhunderts“ či „Bohemica a český repertoár v tabulaturách pro renesanční loutnu“. Vydal také několik klíčových edicí loutnové hudby, například „Hudba českých loutnových tabulatur“ (1968) a „Clavis musicae ad fides compositaer manu Nicolai Smal de Lebendorf scriptae“ (1969).

Loutnová a kytarová interpretace

Jiří Tichota se loutnové interpretaci věnoval systematicky. Pravidelně spolupracoval se souborem Pražští madrigalisté a interpretoval skladby z různých historických období a žánrů, včetně „Hudby na pražském dvoře Rudolfa II.“ a děl Claudia Monteverdiho či G. Carissimiho. Věnoval se také provedení „Suity d-moll pro barokní loutnu“ od Petra Ebena, jejíž náklad byl zničen v roce 1970.

Kytarovou interpretaci považuje za svou příležitostnou činnost, v tomto oboru se označuje za samouka. Spolupracoval na provedení skladeb jako „Písně k loutně“ od Petra Ebena nebo „Trobadorské zpěvy“ od Oldřicha Korteho.

Další umělecká a organizační činnost

Jako umělecký vedoucí a speaker kapely Spirituál kvintet od jejího založení až dodnes formoval její umělecké směřování. Je autorem doprovodných textů na obalech alb skupiny. Jeho hudební aktivity zahrnovaly také jedenáctileté členství ve Vysokoškolském uměleckém souboru a vedení hudební skupiny během vojenské služby, která zvítězila v celostátní soutěži.

Přispívá do hudebních periodik, kde publikuje kritiky, recenze i glosy. Působil jako člen porot folkových a country soutěží, například festivalu Porta. Jeho znalosti se promítly i do hesel pro „Encyklopedii jazzu a moderní populární hudby“. Jeho diskografie se Spirituál kvintetem je rozsáhlá a zahrnuje desítky alb.

V roce 2003 vyšla kniha „Na Točné“ od Miloše Rejchrta, Jiřího Tichoty a Zdeňky Tichotové, která obsahuje i CD s jeho sólovým projektem „Svítá a hvězdy blednou“. V roce 2025 mu byla prezidentem Petrem Pavlem udělena Medaile Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění.

Otrokář
Jiří Kolšovský
Josef Hasil životopis
Jiří Škorpík
Pohan
Jiří Kabeš
Marlon Brando wikipedie
Jiří Fadrný
Eduard Hrubeš wikipedie
Jiří Cerha

(build:34868655612)