Jožka Severin, jehož život se začal psát 1. června 1916 v malebných Tvrdonicích, byl osobností hluboce spjatou s českou lidovou hudbou. Jeho umělecká dráha, ačkoliv nebyla vždy přímočará, zanechala nesmazatelnou stopu v kulturním dědictví. Od raných let byl Severin formován rodinným prostředím, neboť jeho otec zemřel ještě v jeho dětství, což jej sblížilo s matkou a babičkou, které jej vychovávaly. Tato raná zkušenost mohla formovat jeho citlivost a vnímavost, které později uplatnil ve své hudební tvorbě.
Jeho profesní život byl pestrý a odrážel dobu, ve které žil. Před rokem 1940 pracoval jako pekařský dělník, nicméně jeho srdce tíhlo k umění. Po tomto období se věnoval různým dalším povoláním, která mu pravděpodobně poskytla širší rozhled a zkušenosti, jež nakonec obohatily i jeho umělecké vyjadřování. Jeho hudební kariéra začala nabývat na síle již v roce 1936, kdy uskutečnil své první veřejné vystoupení v Hodoníně. Tento okamžik byl zřejmě prvním krokem na cestě k pozdějšímu uznání.
Vrcholným okamžikem jeho uměleckého působení bylo bezpochyby jeho vystoupení na prestižním festivalu Pražské jaro v roce 1948. Tato událost představovala významné uznání jeho talentu a schopnosti oslovit široké publikum. Kromě pěvecké kariéry se Jožka Severin angažoval i jako sběratel lidových písní, čímž přispěl k zachování a popularizaci tradičního hudebního bohatství. Jeho snaha o sběr a interpretaci těchto melodií dodala jeho práci další rozměr a hloubku.
V roce 1952 se Jožka Severin podílel na založení Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů. Tato aktivita svědčí o jeho touze po systematické práci s lidovou hudbou a o jeho schopnosti iniciovat a rozvíjet významné hudební projekty. Jeho angažmá v tomto orchestru pravděpodobně přispělo k pozvednutí úrovně interpretace lidových skladeb a k jejich širšímu šíření prostřednictvím rozhlasu.
Život Jožky Severina však nebyl ušetřen ani obtíží. V roce 1949 byl odsouzen za napomáhání k přeshraničním útěkům, což byla událost, která jej jistě hluboce zasáhla. Přesto se dokázal z této situace vzchopit a pokračovat ve své umělecké činnosti. Jeho umělecká houževnatost a schopnost překonávat překážky jsou dalším dokladem jeho silné osobnosti. Dne 12. března 1991 jeho životní pouť skončila. Jeho odkaz však žije dál v jeho nahrávkách a v paměti těch, kteří si cenili jeho mimořádného talentu a oddanosti lidové hudbě. V roce 1986 bylo jeho celoživotní dílo oceněno titulem zasloužilý umělec, což představuje důstojné završení jeho umělecké dráhy.
Miroslav Křížek smrt
Lubomír Pánek
Honza Musil wikipedia
Karel Vepřek
Lucie Sulovská životopis
Laďa Kerndl
Petr Jančařík wikipedie
Ladislav Kučera
Oldřich Rambousek životopis
Ludvík Rychtera