Karel Burian, narozený 12. ledna 1870 v Rousínově, se zapsal do historie jako jeden z nejvýznamnějších českých operních pěvců, proslulý svým impozantním hlasovým oborem, nazývaným heldentenor. Jeho umělecká dráha, rozprostírající se od devadesátých let devatenáctého století až do dvacátých let dvacátého století, byla naplněna nezapomenutelnými výkony na světových operních scénách.
Burianovo hudební vzdělání začalo pod vedením Františka Pivody v Praze. Následně své pěvecké dovednosti zdokonaloval u Felixe von Krause v Mnichově, což mu otevřelo cestu k mezinárodní kariéře. Ačkoliv studoval práva na Univerzitě Karlově v Praze, jeho skutečnou vášní a osudem se stala opera.
Jeho debut proběhl 28. března 1891 v Brně v roli Jeníka v ikonické Smetanově Prodané nevěstě. V raných letech své kariéry ztvárnil i další klíčové postavy, jako byl Dalibor v Daliborovi od Smetany nebo Manrico ve Verdiho Trubadúrovi. Jeho talent mu brzy přinesl angažmá v předních operních domech. Působil v Brně, Revalu (dnešní Tallinn), Cáchách (dnešní Aachen), Kolíně nad Rýnem, Hannoveru, Hamburku a Berlíně. Jeho renomé ho dovedlo až na scény Národního divadla v Praze, Semperoper v Drážďanech, Royal Opera House v Londýně a Metropolitan Opera v New Yorku. Mezi jeho nezapomenutelné role patřily postavy jako Hérode v Salome Richarda Strausse, Tristan ve Wagnerově Tristanovi a Isoldě a Parsifal v jeho stejnojmenné opeře. Burian se také zapsal do historie jako první interpret několika světových premiér, včetně Salome Richarda Strausse v Drážďanech v roce 1905.
Karel Burian se narodil do umělecky nadané rodiny, byl starším bratrem barytonisty Emila Buriana a strýcem skladatele Emila Františka Buriana. Své vzpomínky zachytil v knize Z mých pamětí z roku 1913, kde se zmiňuje o setkáních s velikány jako Gustav Mahler a Arturo Toscanini. Od roku 1907 žil v Senomatech, kde je po něm pojmenováno náměstí, svědčící o jeho trvalém odkazu. Jeho život však poznamenala tragická nehoda v roce 1920, kdy omylem vypil bělidlo, což vážně poškodilo jeho hlasivky. Přesto ještě v roce 1922 vystoupil v Národním divadle v Praze v rolích Dalibora a Tannhäusera. Karel Burian zemřel 25. září 1924 ve věku 54 let po krátké nemoci. Jeho hlas byl charakterizován jako zlatá kvalita s pronikavou jasností tónu a jeho jevištní přítomnost byla mimořádně silná. Jeho nahrávky pro společnosti jako Pathé Records a Gramophone Company dodnes připomínají jeho mimořádný pěvecký talent.
Thomas Kulidakis
Julián Záhorovský
Steve Chen wikipedia
Lukáš Randák
Ondřej Koptík wiki
Kamil Emanuel Gott
Jana Pidrmanová sourozenci
Leopold Stropnický
Akolyta kdo je to?
Karel Hašler