Karel Hašler, narozený 31. října 1879 ve Zlíchově, byl výjimečná osobnost spojená s českou hudbou a divadlem. Jeho život, který skončil 22. prosince 1941 v koncentračním táboře Mauthausen, byl bohatý na uměleckou tvorbu i dramatické události. Působil jako písničkář, herec, textař, skladatel, spisovatel, scenárista, dramatik a režisér, čímž prokázal svou všestrannost.
Jeho umělecká dráha začala v roce 1897 v Smíchovském divadle Pavla Švandy. Následovalo angažmá v divadlech v Táboře, v Národním divadle v Brně a v Lublani, než se v roce 1903 vrátil do Prahy, kde se stal součástí Národního divadla. V průběhu své kariéry se věnoval i vlastnímu kabaretnímu podnikání. Již v roce 1910 založil kabaret Lucerna a během první světové války i po ní, až do roku 1923, působil v kabaretu Rokoko. Po ukončení své kabaretní činnosti se věnoval režii ve Varieté.
Hašlerův osobní život byl spojen s manželkou Zdenkou Frimlovou, se kterou se oženil 21. března 1908 na Staroměstské radnici v Praze. Společně měli dva syny: Karla, narozeného 7. července 1908, a Zdeňka Miloše Hašlera, který se narodil v roce 1909 a stal se známým filmovým hercem a režisérem. Zdeněk Miloš Hašler zemřel v roce 1972.
V roce 1916 byl Karel Hašler propuštěn z Národního divadla pro neukázněnost. Po roce 1938 se jeho názory posunuly směrem k českým fašistům. Obdivoval generála Radolu Gajdu a hlásil se k myšlenkám pevného řádu a vlády silné ruky. Kritizoval politiky první republiky a zastával názor o prodeji státu židům.
Během druhé světové války navzdory zákazu zpíval vlastenecké a protiněmecké písně. V důsledku své činnosti byl poprvé zatčen gestapem na začátku roku 1941 a vězněn na Pankráci. V dubnu a květnu téhož roku se ještě stihl podílet na filmu Pantáta Bezoušek jako herec a umělecký poradce. Jeho druhá, a bohužel poslední, zatčení proběhlo 2. září 1941 během natáčení filmu Městečko na dlani. Byl odvezen do Drážďan a posléze do koncentračního tábora Mauthausen, kam dorazil 17. října 1941. V táboře byl zbit a zkopán opilým příslušníkem SS, což vedlo k otevřené ráně na noze a příznakům flegmóny. Dne 21. prosince 1941 byl odveden na trestný blok, kde zemřel v důsledku mučení, neléčené flegmóny a úplavice.
Jeho film Městečko na dlani měl premiéru devět měsíců po jeho smrti. Karel Hašler je pohřben v rodinné hrobce na Hlubočepském hřbitově. Jeho písně se staly natolik populární, že po něm byly pojmenovány bonbony Hašlerky. Jeho život a dílo inspirovaly řadu uměleckých děl, včetně částečně autobiografického filmu Písničkář z roku 1932, televizního seriálu Pražský písničkář (1997), dokumentárního filmu Písničkář, který nezemřel (2008) a dokumentu České televize Příběhy slavných – Karel Hašler: Písničku si cestou notoval (2003).
Jeho mladší, nemanželský syn Thomas Hašler, narozený pět týdnů před otcovým umučením, se po válce s matkou německého původu odstěhoval do Austrálie a později do USA. Karel Hašler byl posmrtně oceněn titulem Rytíř české kultury 26. února 2016 ministrem kultury Danielem Hermanem v Divadle na Vinohradech. Na Starých zámeckých schodech byl 31. října 2009 odhalen pomník jeho památce, jehož autorem je Stanislav Hanzík. Na jeho počest byla pojmenována i hudební kapela Hašlerka a asteroid (37939) Hašler.
Klausovec synonymum
Josef Štágr
Miroslav Florian kdo to je?
Luboš Holý
Vypravěč
Karel Vepřek
Kapitán Demo wikipedia
Josef Theodor Krov
Dagmar Pecková
Luděk Hulan