Miroslav Dušan Homola, narozený 25. listopadu 1909 v Praze, byl významnou postavou české divadelní a filmové scény, jehož umělecká dráha zahrnovala herectví a operní zpěv. Jeho rodiči byli Jaroslav Homola, úředník a sekretář Osvětového svazu, a Terezie Neumannová, která byla předtím provdána za Gutwalda. Miroslav nebyl jediným dítětem, měl sourozence, bratra a sestru. Již od mládí projevoval umělecké nadání, které jej vedlo k rozhodnutí studovat na pražské konzervatoři. V letech 1930 až 1934 absolvoval její dramatické oddělení, čímž položil základy své budoucí úspěšné kariéry.
Jeho profesní cesta byla bohatá a rozmanitá. Působil na mnoha pražských scénách, ať už menších, tak i větších, a nevyhýbal se ani mimopražským divadlům, kde zanechal stopu v Plzni, Košicích a Kladně. Významnou etapou jeho divadelního života bylo angažmá ve Vinohradském divadle, kde působil po celou dekádu od roku 1941 do 1950. Následně se stal pevnou součástí souboru Městských divadel pražských, kde strávil dalších třicet let, od roku 1950 až do roku 1980. Jeho talent byl natolik ceněn, že hostoval i v Činoherním klubu a aktivně působil v Divadle Za branou. Jeho umělecké zaměření se neomezovalo pouze na činoherní role; vynikal také ve zpěvu, zejména v operetách v mládí, a jako komediální herec. Jeho všestrannost se projevila i v jeho účinkování na estrádách, v kabaretech, rozhlase a televizi.
Výraznou stopu zanechala jeho spolupráce s Lubomírem Lipským, s nímž vytvořil nezapomenutelnou komickou dvojici. V této formaci ztvárňoval partnera a protihráče k postavě Hlustvisiháka, kterou stvořil Bedřich Zelenka. Tato spolupráce přinesla divákům mnoho nezapomenutelných komických momentů. V osobním životě byl Miroslav Dušan Homola otcem dcery Dany Homolové, která se narodila v roce 1951 a po svém otci zdědila herecký a pěvecký talent.
Během své kariéry ztvárnil řadu nezapomenutelných divadelních rolí, mezi které patří například Anthony Holderness v inscenaci „Žena v bílém“ z roku 1940, Semjon Semjonovič Dušečkin ve hře „Šeříkový sad“ (1955), Rosenštok, směnárník, v „Obrácení Ferdyše Pištory“ (1957), Michael Levangie v „Sbohem, Lugano“ (1962), Anton Lesch v „Pan Dodd má schůzku“ (1964), ředitel Martin v „Hraběte jsem zabil já!“ (1966) a lichvář Chryssipes v „Zapomeňte na Hérostrata!“ z roku 1975. Jeho talent se uplatnil i na filmovém plátně, kde ztvárnil například lékaře Petra Dvořáka ve filmu „Konečně sami“ (1940), obersturmführera SS Kurta Sowacka ve snímku „V horách duní“ (1946) a inspektora v „Pan Tau jde do školy“ (1969). Televizní diváci si jej mohli pamatovat jako pana Steina v seriálu „Hříšní lidé města pražského“ (1969) nebo jako dědova kamaráda Jarouška Titěru v cyklu „Bližní na tapetě“ (1972).
Miroslav Dušan Homola zemřel v Praze 24. října 1983. Jeho život a dílo jsou připomínány v řadě literárních publikací, včetně vzpomínek jeho kolegů a historických prací o českém divadle a herectví. Jeho odkaz žije dál prostřednictvím jeho uměleckého díla a zmínek v odborné literatuře a filmových databázích.
Michal Kováč
Oldřich Veselý
Anna Kellnerová životopis
Pavel Režný
Volnomyšlenkář wikipedia
Oldřich Janota
Margaret Court nemoc
Pavel Černocký
Mazlivec co je to?
Ondřej Konrád