Petr Maria Lutka, známý též pod svým občanským jménem Petr Lutka, se narodil 28. června 1952 v Hranicích. Jeho umělecká dráha je neodmyslitelně spjata s českou folkovou hudbou, kde se etabloval jako výrazný písničkář. Dětství prožil v Lipníku nad Bečvou a po nástupu na Vysokou školu ekonomickou v Praze v roce 1971 se jeho životní poutě natrvalo propojily s Českem, přičemž posledním místem jeho pobytu se staly Horoměřice.
Počátky jeho hudební tvorby byly charakteristické žertovnými písněmi a bajkami, které často vycházely z díla jeho spolužáka z obecné školy, Jiřího Zycha. Tyto rané skladby, vydané v roce 2000 společností Response Media s kytarovým doprovodem Emila Pospíšila Budka, nesly nezaměnitelný rukopis humoru a hravosti. Koncem 70. let se Lutkovo repertoárové zaměření rozšířilo o písně s českými překlady děl zahraničních interpretů, jako byl Marek Grechuta, Bulat Okudžava či Georges Brassens. Kolem roku 1980 se jeho tvorba začala ubírat duchovním směrem, kdy se soustředil na nábožensky a spirituálně laděné písně, čerpající z bohatých sbírek lidových písní a balad, jako jsou ty od Sušila, Bartoše, Weise či Erbena.
Od roku 1981 se Petr Lutka hlásí ke křesťanské víře v rámci katolické církve. Toto duchovní směřování se odrazilo i v jeho další umělecké činnosti, kdy se začal věnovat lidovým náboženským písničkám a baladám. Své duchovní přesvědčení dále prohluboval absolvováním dálkového katechetického kurzu na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v 90. letech. Jeho oddanost tradici se projevuje i v pravidelné účasti na tradiční latinské neboli Tridentské mši, kde občas působí i jako ministrant.
Veřejně začal Petr Lutka vystupovat od roku 1970, kdy se uskutečnilo jeho první veřejné představení na Českomoravském folkovém festivalu v Uherském Brodě. Od roku 1974 byl jedním z klíčových členů uměleckého sdružení Šafrán. Jeho hudební kariéru doprovázela řada významných spoluhráčů a spolupracovníků. Na klávesové nástroje jej často doprovázela jeho žena Markéta, zatímco na elektrickou kytaru s ním po dobu čtyř let hrál Emil Pospíšil. V průběhu své kariéry spolupracoval s takovými osobnostmi jako Jaroslav Hutka, Vladimír Veit, Dagmar Voňková, Oldřich Janota, Petr Freund či Slávek Šraiter. V 70. letech navázal plodnou spolupráci s Pepou Nosem, s nímž sdílel pódium při společném vystoupení s písní „My chceme být slavní jak Beatles“. V rámci své diskografie vydal řadu singlů a alb, mezi něž patří například „Točí, se točí“, „Šafrán“, „Drak Železňák“, „Budka“, „PM“, „Neposkvrněná, svátky Matky Boží v písních“ či „Skryté slunce“.
Charakteristika jeho uměleckého projevu, jak ji popsal Jiří Černý, zdůrazňuje jeho bezprostřednost a nakažlivou radost ze zpěvu: „A jak se smál a křenil, tak i zpíval. S přibližnou intonací, udýchaným tempem, škobrtavým rytmem, ale tak vesele, ach, vesele! Žádnou podobnou metodu proudového zpěvu jsem po Lutkovi už nikdy nepoznal.“ Podobně jej Fosil Magazín v roce 1987 popsal jako „typického veselého moravského samorosta“, jehož způsob vystupování připomíná Charlieho Chaplina, kombinující grotesknost a spontánnost s dojemnou tesknotou.
Dezolát
Petr Píša
Adam Junek co to je?
Pjér la Šé’z
Deputátník wikipedia
Petr Lutka
Uklízečka přesný výraz
Petar Introvič
Imbecil
Petr Sovič