Richard Pachman, narozený 27. dubna 1966 v Olomouci, je všestranná umělecká osobnost s bohatým spektrem talentů. Jeho profesní dráha zahrnuje působení jako zpěvák, malíř, moderátor a hudební skladatel. Jeho skladatelská činnost se zaměřuje na tvorbu scénické, filmové, relaxační, duchovní a muzikálové hudby. Kromě toho se věnuje psaní a olejomalbě.
Vzděláním je Richard Pachman velmi zdatný. Základy umění získal na Lidové škole umění v oboru hudby a malování. Středoškolské studium absolvoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci v letech 1980 až 1984. Následně v letech 1984 až 1988 studoval na Vysoké škole ekonomické v Praze. Další umělecké vzdělání si prohloubil na Konzervatoři Jaroslava Ježka, kde studoval v letech 1989 až 1994. Své pěvecké schopnosti dále rozvíjel pod vedením profesora Josefa Rybičky v soukromých lekcích. Jeho rodiče byli Ing. František Pachman (1942–2015) a Mgr. Jozefína Pachmanová (1942–2021).
Hudební kariéru zahájil Richard Pachman v roce 1990. Jeho výtvarná a literární dráha odstartovala v roce 2001. Jako hudební skladatel se věnuje rozmanitým žánrům, včetně hudby pro divadelní inscenace, filmy, relaxační a duchovní kompozice, a také muzikálovou tvorbu. V oblasti literatury vydal několik děl, mezi nimiž figurují „Jak chutná bolest“ (2004), „Jak chutná život“ (2009), „Útes“ (2011), „Notre Dame“ (2012), „Kdokoliv“ (2013), „Tylda“ (s Františkem Pachmanem, 2014), „Jak chutná Mozart“ (2017), „Ztracen v Egyptě“ (2020), „ABBA za železnou oponou“ (s Miroslavem Graclíkem, 2023) a „Ztracen ve Ztracené“ (2023). Jeho olejomalby byly vystavovány od roku 2001 do 2024 na celkem 115 místech v České republice, Belgii, Nizozemsku a na Slovensku.
Během své kariéry spolupracoval Richard Pachman s řadou významných umělců a souborů. Mezi jeho spolupracovníky patří Miroslav Moravec, americký sbor MCC, Stanislav Jelínek, Eva Pilarová, Jana Chládková, Filip Sychra, Michael Hejč, Jaroslav Svěcený, Dita Hořínková, Marian Vojtko, Ilona Csáková, Tomáš Petřík, Zdeněk Plech, Patrik Vojuch, François Glorieux, Kamila Moučková, František Pachman, Andrej Beneš, Martina Kociánová, Komorní sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra, sbor Resonance, Filip Antonio, Viktor Antonio, Kateřina Jechová, Libuše Švormová, Alexandre Valette, Jan Přeučil a Petr Maceček. Tyto spolupráce se projevily v podobě meditačních kazet, alb, turné, benefičních koncertů, oratorií, pašijí, DVD a představení. Jeho diskografie zahrnuje také CD „Richard Pachman a přátelé“ (2023), na kterém se podílela řada výše zmíněných umělců, včetně Moravské filharmonie Olomouc a Akademického sboru Žerotín.
Richard Pachman se rovněž uplatnil jako rozhlasový moderátor. Působil na Rádiu ETHNO v letech 2008–2010, na Českém rozhlase Dvojka v letech 2014–2016 a na Českém rozhlase Olomouc v letech 2017–2019. Od roku 2020 moderuje na platformě www.Radioregenerace.cz.
Jeho umělecké a kulturní počiny byly oceněny několika významnými cenami. V roce 2006 obdržel Cenu Dagmar a Václava Havlových na Mezinárodním festivalu Zlatá Praha za záznam oratoria „Mistr Jan Hus“. V roce 2010 mu byla udělena Cena Olomouckého kraje za výjimečný počin v oblasti soudobé hudby za album „Missa“. V roce 2014 získal Cenu města Olomouce za přínos v oblasti kultury. Dále je od roku 2006 čestným členem řádu Blanických rytířů. V roce 2011 odvysílala Česká televize pořad „13. komnata Richarda Pachmana“.
Aleš Opata kdo to je?
Tomáš Trapl
Henri Becquerel životopis
Štěpán Soukup
Adam Vacula životopis
Robert Jícha
Ladislav Smoljak
Stanislav Diviš
Číšník etymologie
Tom Sean