Zdeněk Kluka, narozen 16. dubna 1947 v Brně, je významná postava české hudební scény, jehož kariéra je spjata především s bicími nástroji, zpěvem a skladatelskou činností. Jeho hudební dráha započala v kapele Atlantis, kde působil do roku 1968. Následně se stal klíčovým členem skupiny The Progress Organization, později známé jako Progres 2, kde je nepřetržitě činný od roku 1968 až do současnosti, s výjimkou krátkých přerušení. Tato dlouholetá angažovanost z něj činí jediného člena, který v kapele působí po celou dobu její existence.
Od roku 1999 je Zdeněk Kluka rovněž členem skupiny Čankišou. Jeho umělecké aktivity však nekončí u koncertní činnosti. Věnuje se také skládání scénické hudby pro divadelní představení a spolupracuje s Českou televizí na tvorbě hudby k filmům a oblíbeným večerníčkům. Mezi jeho hudební nástroje patří akordeon, bicí, balafon a blasakoredeon, což svědčí o jeho hudební všestrannosti.
Během své kariéry se Zdeněk Kluka podílel na vydání řady významných nahrávek. S Atlantisem vydal v roce 1968 singly „Jen o to mi nejde“ a „Wine or Love“. V roce 1970 vyšlo album „Dál než slunce vstává“ s kapelou Martha a Tena. S Progres 2 (resp. The Progress Organization, Barnodaj, Progres-Pokrok) jsou spojena alba jako „Mauglí“ (1977), „Změna!“ (1987) a „Tulák po hvězdách“ (2018). Komplexní přehled jeho alb s těmito uskupeními je dostupný v jejich kompletních diskografiích.
Jeho působení v hudbě je doprovázeno širokou škálou spoluprací. V Atlantisu spolupracoval s Hanou a Petrem Ulrychovými a Pavlem Váněm. V The Progress Organization/Progres 2 se setkal s Pavlem Váněm, Janem Sochorem, Emanuelem Sideridisem a Pavlem Pelcem. S Alešem Sigmundem spolupracoval jak v jeho vlastní skupině, tak v The Progress Organization. Dále doprovázel umělce jako Martha a Tena a Bob Frídl, s nímž ukončil spolupráci v roce 1978. V projektu Progres-Pokrok působil po roce 1987 po boku Milana Nytry.
Zdeněk Kluka se významně zapsal do povědomí publika i prostřednictvím své práce pro divadlo a televizi. Jeho scénická hudba zazněla v řadě inscenací, například v Divadle Husa na provázku v představeních jako „Červený smích“, „Stříbrný vítr“, „Shakespearománie“, „Báječná léta pod psa“, „Babička“, „Inženýr lidských duší“ a „Švejk“. Spolupracoval také s Městským divadlem Brno, Divadlem Radost, Městským divadlem Zlín, Jihočeským divadlem a Národním divadlem.
Jeho talent se uplatnil i v tvorbě hudby pro Českou televizi. Složil hudbu k filmům jako „Papírový most“ a „Taťka“. Dále je autorem hudby k večerníčkům „Pafka, Ňuf a Hryzka“ a „Pampúšik“. Tyto projekty dokládají jeho všestrannost a schopnost přizpůsobit svůj hudební projev různým uměleckým formám.
Klíčovým momentem v historii The Progress Organization byl první koncert 3. dubna 1969 v brněnské Redutě. Skupina si v roce 1969 zahrála i jako předkapela pro slavné The Beach Boys. Činnost The Progress Organization byla v první polovině roku 1970 ukončena, ale v lednu 1971 se obnovila kvůli nahrávání alba. Koncertní činnost Progres 2 byla obnovena od roku 1977. Mezi významné projekty z 80. let patří „Dialog s vesmírem“ (jaro 1978), „Třetí kniha džunglí“ (začátek 80. let) a „Mozek“ (1983). V roce 1980 odešel ze skupiny Pavel Váně. Po roce 1987 vznikl projekt „Otrava krve“ (Progres-Pokrok), který ukončil svou činnost v roce 1990. V roce 1992 došlo k obnovení skupiny Progres s původními členy Klukou, Váněm a Pelcem. Založení skupiny Čankišou v roce 1999 bylo dalším významným krokem v jeho kariéře, která zahrnuje i zahraniční koncerty v Pákistánu a na Réunionu.
Zdeněk Kluka je také otcem Jana Kluky, který rovněž působí jako bubeník ve skupině Čankišou.
Bubeník
Vratislav Lukáš
Jakub Nvota wiki
Yemi A.D.
Michal Dlouhý životopis
Václav Bárta
Robert Bryndza datum narození
Vladimír Kokolia
Hans Zimmer biografie
Vlastimil Třešňák